17. 8. 2018
se do pramiček rozdělit na skupiny. Čtyři nejstarší členové se stávají kapitány, zavážou si oči šátky a chodí po slepu a po paměti v celém areálu skautovny. Snaží se najít hloučky dalších členů výpravy. Když najdou svého ,,nahodilého“ kamaráda, přenáší si ho ke svému startovnému místu a hledají dalšího, neb každý potřebuje mít celkem čtyři společníky.
bychom nemohli cestovat – pramice. Každý tým vytváří svůj krásný papírový model lodi se jménem a dosahující minimální délky 60 cm, ale protože jsme si na cestu nepřibalili nůžky, nesmíme je použít. Také si tvoříme vlajky, které následně schováme v areálu – do zítřka si je vzájemně můžeme loupit. Den by dlouhý, trávíme čas ještě několika hrami pro zasmání a před pátou hodinou poslední člen výpravy odchází domů. Zítra je taky den.
výpravy se zavázanýma očima má za úkol zout členovi jiné výpravy boty, či si najít své boty a rychle se obout. Dost se u toho nasmějeme. Po svačině nacházíme jeskyni s malbami, a tak i my vytváříme umělecká díla na velký kus papíru. Dvě výpravy společně zvolily motiv mamuta a další dvě výpravy zvolily jeskynního muže. I přestože jsme nesměli použít nic jiného než techniku obtisku rukou či nohou a každý člen tam musel mít svůj obtisk, vznikly krásné obrazy. Čas umýt se a razit na oběd.
Kouřimka má. Naše lodě jsou malé a ta trocha vody nám snad postačí. Pomocí provázků se s nimi snažíme splavit určitou trasu. Hodnotí se výdrž lodi, držení směru a čas. I při této aktivitě se všichni velice bavíme. Přeci jen, nikdo z nás si nechce sednout do bláta. Po projetí trasy všemi týmy následují silové hry, neboť dle deníku byly v této etapě různí predátoři a dravci. Po několika hrách se přesouváme opět na základnu. Máme ještě čas do oběda? Bezva, pokračujeme hrou želvičky a ještěři (želvičky se snaží dostat k moři, ještěři jim v tom brání). Jedenáctá hodina je tu, připravujeme se na oběd a razíme. Po obědě se na skautovnu nevracíme, dnešní odpoledne nás čeká boj s krokodýly a kde jinde, než v bazénu, což bylo v tomto teple příjemnou změnou. Loučíme se a zítra opět na viděnou.
zatěžkávací zkoušce Kojota, padly. Byly jsme naštvaní, ale i to k tomu občas patří, neboť to nás dokáže posunout dál. Volíme tedy jednodušší svázání, které už bude držet, i kdyby se po voru prošel velký dinosaurus, či si s ním pohrál sebedivočejší Kojot. Čas oběda se přiblížil. Když se vrátíme, jdeme vyzkoušet naše vory, které musí zdolat opět určitou trasu a pak nést i nějaký náklad. Super, jsme šikovní a nepochybujeme o sobě. Všechny vory svou cestu zvládly, můžeme pokračovat dále. Přesouváme se na skautovnu. Dneska je opravdu velmi teplo. Schováme se na chvíli do klubovny. Každý dostává papír a losuje si název zvířátka. Názvy jsou to vskutku zvláštní, občas děsivé či krkolomné, ale reálné – zvířátka s těmito názvy existují. Snažíme se nakreslit svá zvířátka s představivostí, jak by asi mohlo vypadat. Pak v kroužku porovnáme naše malby s reálnými fotkami. Touto činností si chceme ukázat, že existuje spousta zvířátek, které neznáme, ale existují. A že názvy nám sice mohou naznačovat vzhled, ale ne vždy tomu tak je.
brány viděli. Hotovo? Přichází zhodnocení celého týdne, povídáme si a ukusujeme sladké trilobity za dobře odvedenou práci. Všichni jsme z celého týdne unavení, a tak vyndáme luky a pro radost si zastřílíme na terč. Následně se přesuneme na poslední společný oběd a po obědě? Na nás čeká velký úklid. Pak si hrajeme vše, co nás napadne a co si ještě chceme zahrát, než se rozejdeme do svých domovů. S úsměvy si zamáváme a popřejeme si hezké prázdniny....